První zprávy o zkoumání vlivu kávy na lidský organismus byly publikovány kolem roku 1820. Tehdy německý vědec Friedlieb Ferdinand Runge popsal účinky černého moku a z jeho poznámek vyplynulo, že v semenech kávy je obsažen alkaloid kofein, který povzbuzuje činnost některých orgánů, jako jsou srdce, mozek, nervy, ledviny či svaly.

I když je kofein v současné době nejznámější a nejlépe popsanou účinnou látkou v kávě, obsahuje v sobě tento nápoj daleko širší spektrum látek, které lidskému organismu prospívají.

Vliv kávy a její konzumace na lidský organismus je již po dlouhou dobu předmětem nejrůznějších odborných studií a účinky tohoto výjimečného nápoje zkoumají specializované týmy odborníků na celém světě. Stále více z nich však potvrzuje, že konzumace kávy má u zdravého člověka spíše pozitivní účinky, jako je například prevence proti určitým typům onemocnění.

Vědci a lékaři však zároveň upozorňují, že její účinky se u každého z nás projevují zcela individuálně. Při posuzování otázek prospěšnosti či škodlivosti kávy by tak mělo být zohledněno více důležitých faktorů, jako např.: jaký je zdravotní stav konzumenta, kolik šálků denně vypije nebo z jakého druhu kávy se nápoj připravuje.

Odborníci se však shodují na tom, že za přiměřené pití kávy lze označit denní konzumaci čtyř až šesti šálků denně, což by mělo odpovídat cca 300 mg kofeinu.