Otázka: 

Jak je to s kávou Tureckou – tzv. turek? Mletá káva zalitá horkou vodou? Má nějaké škodlivé účinky? 
Nebo je stejne zdravá jako káva překapávaná, nebo presso? A co řikáte na slazeni kávy? Děkuji 

 

Odpověď:

Turecká káva, tedy káva přelévaná horkou vodou, může mít pro někoho horší chuťové vlastnosti, zvláště podle hrubosti namleté kávy,
pokud se týká zdravotních aspektů, tedy příměsi kontaminujících látek, není větší než v kávě překapávané nebo v espressu.
Pkud se týká slazení káy, je to na rozhodnutí konzumenta - arabská káva v džezvě se podává vždy přeslazená.

s pozdravem dr Kohout

---

Otázka:

Lze porovnat intenzitu močopudnosti kávy s intenzitou močopudnosti vína a piva jako dalších hojně konzumovaných nápojů? Jaký přesně má vliv konzumace kávy na slinivku břišní, máli takový vliv vůbec?

Odpověď:

Pokud se týká močopudnosti, každá má jiný podklad. Kofein obsažený v kávě patří mezi methylxantiny, které působí na zrychlení srdeční akce, dochází i k rozšíření cév, proto je větší průtok ledvinami a tím dochází k vyšší diuréze (močení). Alkohol blokuje antidiuretický hormon. Proto se často oba mechanismy při současném pití kávy a alkoholických nápojů kombinují. Míra záleží na množství vypité kávy či alkoholu.

Instantní káva má stejné složení jako káva mletá. Všechny fyziologické účinky kávy na lidský organizmus závisí především od dávky kávy a kofeinu. Ze zdravotního hlediska je proto účinek klasické a instantní kávy porovnatelný.

Pokud se týká vlivu kofeinu na břišní slinivku, je způsoben zvýšením sekrece kyseliny solné a zvýšením kyselé reakce v žaludku a následně dvanáctníku. Pankreatická slina obsahuje bikarbonáty, které tuto kyselou reakcí neutralizují. Pokud je tedy stimulována tvorba kyseliny solné, je stimulována i činnost břišní slinivky.

---

Otázka:

Dobrý večer.Chci se zeptat,zda je pití kávy škodlivé,když mám zvětšenou prostatu.Děkuji za odpověď.?

Odpověď:

Pití kávy může zvýšit množství moči, u pacientů se zvětšenou prostatou může být příčinou častého močení. Kofein by ale neměl prostatu nijak poškozovat.

---

Otázka:

Je pravda, že nadměrné pití kávy vede ke snižování vápníku v těle?

Odpověď:

Studie, které zkoumaly vliv kofeinu na metabolismus vápníku v lidském těle, nedopadly jednoznačně. Většina z nich však prokázala zvýšené vylučování vápníku močí bezprostředně po vypití šálku kávy. I když další, zvláště déletrvající studie tento fenomén vždy nepotvrdily, je nutné považovat kofein za rizikový z hlediska možného vzniku negativní bilance vápníku a následně vzniku osteoporózy.

Z tohoto hlediska je tedy vhodné doplnit kávu mlékem, případně přidat mléčné výrobky (jogurt, sýry) tak, aby bilance vápníku byla opět vyrovnaná.

---

Otázka:

Je skutečně nezdravé pít tureckou kávu na lačno? Děkuji?

Odpověď:

Rozdílný je vliv kávy na lačný žaludek u zdravého člověka a u člověka s vředovou chorobou nebo zánětem žaludku. Kofein povzbuzuje produkci žaludečních šťáv, tím připravuje trávicí systém na trávení potravy. Je tedy lepší, pokud je káva následována konzumací jídla. Přesto by u zdravého člověka neměla vyvolat zdravotní obtíže. U pacientů se zánětem žaludku či vředovou chorobou žaludku a duodena je vhodné si kávu odpustit.

Jinak pouze malé upřesnění - Pokud máte na mysli tzv. českého turka, jedná se vlastně z hlediska označení přípravy o kávu řeckou. Káva turecká je většinou připravovaná v džezvě a je slazená.

---

Otázka:

V zahraničí i u nás je již k dostání také biokáva. Pomineme-li k přírodě šetrnější způsob její produkce, má biokáva lepší účinky na lidský organismus? Jaké? Mám na mysli biokávu nezbavenou kofeinu. Liší se biokáva od standardní kávy svým složením?

Odpověď:

Fyziologické účinky na ľudský organizmus sú u biolávy rovnaké ako u každej inej kávy. Platí to tak pre pozitívne účinky (antioxidačné, protizápalové), ako aj možné nežiaduce účinky viazané na vysoké dávky kofeínu. Rozdiely medzi „bio“ a „nebio“ kávou sú obdobné ako pri ostatných potravinách rastlinného pôvodu.

---

Otázka:

Má pití kávy nějaký vliv na dítě u těhotných žen - popř. pak u kojících ?

Odpověď:

Počas tehotenstva a v období dojčenia treba byť s pitím kávy opatrnejší. Týka sa to najmä celkovej dennej dávky prijatého kofeínu. Určité množstvo kofeínu sa môže dostať do pupočníkovej krvi alebo do mlieka Pre väčšinu žien platí, že aj v tomto životnom období sa nemusia svojej obľúbenej kávy úplne vzdať. Väčšej dávky kávy by sa mali vyvarovať; na druhej strane malá dávka kávy bude neškodná (spravidla to budú 2 šálky kávy, do 150 mg kofeínu denne).

---

Otázka:

Je pravda že z pitia kávy sa urobí celulitýda?

Odpověď:

Neviem o tom, že by pitie kávy spôsobovalo celulitídu. Naopak káva sa pridáva do dermatologických prípravkov určených na liečbu celulitídy. Kofeín v lokálnych liekových formách (telové mlieko, krém, mydlo) má pomáhať lepšej drenáži škodlivých látok z miesta postihnutého celulitídou a dokonca podporovať lokálny proces lipolýzy. Keďže nie som dermatológ, nemám s danou liečbou osobné skúsenosti. Viac by vedeli ozrejmiť v tejto problematike lekári z odboru dermatológie a lekárskej kozmetiky.

---

Otázka:

Dojčím a tak som si kúpila bezkofeínovú kávu (Nescafé). Môžem ňou nejako uškodiť bábätku? Sú v takej káve ešte vôbec nejaké \\\"dobré\\\" látky?

Odpověď:

Počas tehotenstva a v období dojčenia treba byť s pitím kávy opatrnejší. Týka sa to najmä celkovej dennej dávky prijatého kofeínu. Určité množstvo kofeínu sa môže dostať do pupočníkovej krvi alebo do mlieka Pre väčšinu žien platí, že aj v tomto životnom období sa nemusia svojej obľúbenej kávy úplne vzdať. Väčšej dávky kávy by sa mali vyvarovať; na druhej strane malá dávka kávy bude neškodná (spravidla to budú 2 šálky kávy, do 150 mg kofeínu denne).

---

Otázka:

Je rozdiel pozitivnych ucinkov kavy pri instantnej kave, presso kave a pri beznej zalievanej kave? Alebo na sposobe pripravy a druhu kavy nezalezi?

Odpověď:

Pozitívne účinky kávy sú v zalievanej, instantnej ako aj presso káve. Toto však platí aj pre potenciálne vedľajšie účinky kávy (kofeínu). Účinky kofeínu budú závislé predovšetkým od dávky kávy a v ňom obsiahnutého kofeínu, ako aj od rýchlosti, akou kávu vypijeme. Obsah kofeínu bude vždy závisieť od množstva zrnkovej kávy, ktorý použijeme pri jej príprave. Na výslednom vneme, ktorý konzument cíti pri pití kávy („silná“ presso káva; „slabá“ filtrovaná káva) sa podpisuje aj množstvo použitej vody. Je logické, že to isté množstvo použitej mletej zrnkovej kávy bude v espresse s malým množstvom vody chutiť ako „silná“ a extraktívna káva. Navyše espresso s malým objemom vody vypijeme obvykle podstatne rýchlejšie než veľký objem prekvapkávanej kávy. Espresso, najmä ak ho vypijeme rýchlo a nalačno, bude mať ďaleko väčšie účinky než filtrovaná káva, konzumovaná postupne, s mliekom a navyše spolu s jedlom (raňajkami). Pritom množstvo použitej kávy, a teda aj kofeínu môže byť rovnaké.

Látky s antioxidačným účinkom ostávajú v espresso káve ako aj v instantnej káve zachované, podobne ako v káve zalievanej („turecká“ káva). Pri filtrovanej káve je obsah niektorých biologicky aktívnych látok nižší.

---

Otázka:

Čítal som, že pridaním mlieka do kávy sa zníži účinnosť antioxidantov. Je to pravda?

Odpověď:

Pridanie mlieka do kávy neznižuje množstvo antioxidantov v káve. Spomalí však vstrebávanie účinných látok z kávy do krvného obehu. Je to cítiť hlavne na spomalenom stimulačnom účinku kofeínu. Človek má preto pocit, že káva s mliekom alebo so smotankou je svojimi účinkami slabšia než samotná čierna káva. Pridanie mlieka do kávy, prípadne pitie kávy typu capuccino alebo latte možno cielene využívať pre získanie lepšej fyziologickej tolerancie kávy samotnej v porovnaní s čiernou kávou, kde je vstrebávanie kofeínu rýchlejšie a fyziologické reakcie môžu byť nápadnejšie. Z obsahu antioxidantov neubudne a kofeín sa vstrebáva pomalšie.
Využívanie mlieka pri pití kávy však aj z gastronomického hľadiska vôbec nie je na škodu veci!
Nakoniec - je niečo lepšie a chutnejšie než dobré kvalitné kapučíno?

---

Otázka:

Počul som že voda s ktorou sa káva zalieva by nemala variť, je to pravda a mohli by ste mi prosím poradiť aký postup je najvhodnejší pri príprave kávy?

Odpověď:

Káva je velmi citlivá na teplotu vody, která se používá pro extrakci. Při žádném z mnoha způsobu přípravy kávy se důrazně nedoporučuje, aby byla káva vystavena vyšší teplotě než 92st.C
Vjímku tvoří pouze rituální „vaření" kávy arabským (tureckým) způsobem, ke kterému se používá na velmi jemně mletá káva rozmíchaná se studenou vodou. Následuje zahřívání v džezvě (ibriku) až k teplotě bodu varu.
Pro běžné domácí použití doporučuji odstavit rychlovarnou konvici ihned po dosažení bodu varu, nechat ji cca 15 sec odstát, za tu dobu dojde k žádoucímu snížení teploty na cca 92stC. Při běžných metodách extrakce (ne u espresso kávovarů) by se káva neměla nikdy louhovat déle než 3 a půl minuty, kritická doba, kdy dochází k louhování negativních látek z kávy jsou 4 minuty.

---

Otázka:

Po kave som ospala a nerobi mi problem si dat kavu o polnoci a hned ist spat,preco je to tak?

Odpověď:

Dobrý deň prajem. Ja sám som podobný „prípad" ako Vy. Môžem vypiť kávu aj o pol noci a následne som pomerne čulý, ale v zápätí sa môžem ísť dobre vyspať. Voľakedy som využíval tento fenoném, keď som mal nočné pohovostné služby v nemocnici. Keď bolo treba v noci pracovať, bol som čulý, a keď som si mohol ísť ľahnúť, nemal som problém zaspať po káve.
Vy popisujete, že ste po vypití kávy dokonca ospalá. Takýto paradoxný jav zvýšenej ospalosti po káve sa popisuje väčšinou po vypití slabej kávy, čiže po veľlmi malej dávkje kofeínu. Objektívne treba vidieť veci individuálne, a to vždy vo vzťahu k (1) dávke kofeínu; čiže pri káve to bude množstvo samotnej zrnkovej alebo instantnej kávy, z ktorého si pripravíme hotový nápoj; a ďalej k (2) individuálnej metabolickej schopnosti človeka spracovať dodaný kofeín z kávy. To znamená, že dvaja ľudia, ktorí vypijú rovnako silnú kávu za rovnaký čas a za podobných podmienok (denná - nočná doba, nalačno alebo po jedle a pod.), môžu mať rozdielnu následnú fyziologickú odpoveď na prijatý kofeín.
U Vás predpokladám, že najskôr si pripravujete slabšiu kávu. Ak by ste si pripravili podstatne silnejší nápoj, pocítili by ste následne väčšie psychostimulačné účinky kofeínu. Je len samozrejmé, že by sa vo väčšej miere prejavili aj ďalšie účinky, napríklad močopudné, alebo by sa dostavilo nutkanie na stolicu. U niekoho by mohla zvýšená tvorba žalúdočnej kyseliny po väčšej dávke kofeínu vyvolať nepríjemné pálenie záhy (pyróza, pálenie „kyseliny" za hrunou kosťou).
Záverom by som Vám chcel odporučiť, aby ste si kávu dopriali skôr v denných hodinách ako na noc. Výnimkou by mohla byť napríklad nevyhnutná nočná práca v prípade práce na zmeny. Môžete si dopriať aj silnejšiu kávu, než na akú ste teraz zvyknutá, ale dávku upravujte postupne a časom nájdete tú „Vašu" správnu optimálnu dávku. Môžete vypiť aj niekoľko šálok kávy v priebehu dňa (4-6 šálok denne je stále v primeraných medziach pre väčšinu dospelých ľudí). Pitie kávy a následné fyziologické reakcie sú však u ľudí individuálne. Preto to, čo robí dobre jednému, môže u druhého už byť priveľa, alebo naopak ešte „čosi chýba". Čím viac kávy vypijete, tým väčšiu dávku antioxidantov prijmete. Limitujúcim faktorom je však ten kofeín v káve ... Našťastie antioxidanty sú aj v iných nápojoch a rastlinných plodinách!

---

Otázka:

Pri priprave kavy typu espreso dochazi v pripade spravne namlete kavy a spravneho tlaku behem prvnich cca 20 sec.(priprava espresa, cesky zvaneho picollo 20-30 ml) k uvolneni oleju a jinych zdravi prospivajicich latek vcetne cca 10% obsahu kofeinu (rozumejte 10% celkoveho kofeinu jenz obsahuje 7g kavy v pace). Avsak v pripade, ze nechame pres paku protekat vice vody (tzv. ceske espreso ..az 80 ml) dochazi k uvolnovani cca 80% kofeinu a latek jenz nejsou jiz tolik zdravi prospesne nebo dokonce skodlive. Udajne teto skutecnosti vyuziva napr. sit Starbucks kde pripravuji objemne kelimky kavy tak, ze espreso (20-30 ml) doplni pouze horkou vodou az do 180 ml. Takova kava je udajne zdrava a vzhledem k nizkemu obsahu kofeinu je mozne denne vypit vic takovych kav s vyslednym efektem prijateho kofeinu jako u jedne porce tzv. cekeho espresa. Je mozne aby cca 8 porci espresa picollo (20-30 ml pres paku) obsahovalo zhruba stejne mnozstvi kofeinu jako jedno espreso po cesku (80 ml pres paku) ?

Odpověď:

V zásadě máte ve všech bodech pravdu. Opravdu se důrazně nedoporučuje extrahovat espresso déle než 30 sekund- při optimálním nastavení hrubosti a gramáže byste měl získat cca 30-35 ml espressa. Pokud vyžadujete menší procento kofeinu v šálku espressa, doporučuji pro přípravu použít pouze kávy arbikových odrůd (Typica, Bourbon, Blue Mountain) apod, kde je přirozeně nižžší obsah kofeinu v zrnu. Postup baristů, když „naředí" espresso horkou vodou a připraví tzv Lungo (prodlouženou kávu, nesprávně „velké" espresso) je tedy jediný správný způsob jak podat hostům větší objem kávy. Moje doporučení však zní: neředit espresso vodou, espresso má být silná koncentrovaná emulze. Pokud někomu nevyhovuje koncentrovaná chuť, ať se poohlédne po jiných metodách extrakce (french press, filtrovaná káva ad ad)
Dobré, zdravé, nepřeextrahované kávy můžete denně vypít rozhodně více šálků než dva- tři. K Vaší poslední otázce- množství vylouhovaného kofeinu, rostě s časem extrakce. Ke konci extrakce se k aromatickým olejům, které jsou extrahovány jako první (pozitivní aromata) přidávají látky, které rozhodně nejsou vhodné ke konzumaci. Celulóza obsažená v zrnu kávy uvolňuje negativní dráždivé látky, které se zjednodušeně označují jako „dřevitý" extrakt. Jeho požívání se rozhodně nedoporučuje, může vyvolávat dráždění v gastrointestinálním traktu. Samozřejmě roste i podíl kofeinu ve výsledném šálku, procentuální vyjádření bychom ovšem museli otestovat laboratorně, i na to se náš kávový institut výhledově chystá.

---

Otázka:

Můžete mi dát pár tipů, kde v Praze servírují, podle Vás, nejlepší kávu espresso? Do nedávna jsem za špičku považoval Nespresso, jejichž přístroj jsem si pořídil i domů, nicméně po srovnání např. s restaurací Kogo v Havelské ulici jsem musel svůj názor přehodnotit - tamní espresso je doslova krémové a husté, od prvního ochutnání až do dna šálku. Podobnou kávu má malá hospůdka (Pivárna) na Floře, mají kávu zn. Porto, nicméně Kogo nepřekoná. Předem děkuji za Vaši odpověď?

Odpověď:

Díky za Váš zájem o kvalitní kávu. Je dobře že se stále více návštěvníků kaváren zajímá o kvalitu kávy. Na Váš dotaz se pokusím odpovědět spíše obecně, tipy na dobré kavárny naleznete na webech food blogerů...
Pro přípravu špičkového šálku espressa potřebujete 4 základní pilíře (šikovného baristu, kvalitní čerstvou kávu, profesionální kávovar a kvalitní mlýnek). Další důležitý element je dobře ošetřená (změkčená a filtrovaná) voda a vhodný porcelán. Pokud takto vybavenou kavárnu objevíte, dejte nám vědět, opravdu dobrých kaváren je stále velmi málo.

---

Otázka:

Jaký je Váš názor na vztah káva a rakovina ? Nepodporuje příkladně bujení cizorodých látek ? Odpověď lze možná vytušit v tom, že obsahuje antioxidanty, ale přesto...?

Odpověď:

Myslím si, že môžete byť Vy aj Vaša pani manželka spokojní. Najnovšie výskumy a štúdie, ktoré sa týkali kávy a jej vplyvu na rakovinu, priniesli optimistické odpovede a rozptýlili pôvodné obavy z možných kancerogénnych účinkov kávy. Naopak zistilia sa negatívna korelácia medzi pitím kávy a zhubnými nádorovými chorobami. Tento ochranný efekt kávy sa pripisuje obsahu látok s antioxidačným účinkom. Tých je veľa a ich chemické názvy tu preto neuvádzam. Pozitívne zdravotné účinky kávy (antikancerogénne, antiaterogénne, antidiabetické a ďalšie) sú dnes už také zrejmé, že zmienky o nich sa už dostali do učebníc klinickej dietológie (na českom trhu je to napríklad: Prof. MUDr. Štepán Svačina, DrSc. A kol.: KLINICKÁ DIETOLOGIE. Grada Publishing. 2008. Str. 268-269).
Čím viac kávy vypijeme, tým viac antioxidantov prijmeme. Medzi antioxidanty však nepatrí kofeín a práve svojimi účinkami limituje množstvo kávy, ktoré môžeme v priebehu dňa vypiť. 3-4 šálky kávy denne je úplne bežná dávka pre dospelého človeka a väčšina z nás môže vypiť aj viac. Je to, samozrejme, otázkou chuti a nikto sa do ničoho nemusí nútiť. Niekomu bude úplne stačiť aj 1-2 šálky denne.
Rastlinné antioxidanty sú našťastie v mnohých plodinách (ovocie, zelenina, strukoviny, orechy) a sú aj v iných ovocných, zeleninových a čajových nápojoch. Odporúčam preto držať sa zásady širokej pestrosti v rámci zdravej výživy. Podľa dnešných vedeckých poznakov káva obsahom svojich látok do arzenálu zdravej výživy rozhodne patrí.

---

Otázka:

Denně vypiji téměř půl litru kávy, může se toto množství započítávat do denního pitného režimu?

Odpověď:

Specialisté na výživu doporučují přijmout denně přibližně 1,5-2 litry tekutin, a to nejen ve formě nápojů, ale také jako součást pokrmů (zelenina s vysokým obsahem ovoce, polévky apod.). Káva rovněž patří mezi důležité zdroje tekutin našeho jídelníčku, a to nejen v rámci běžného stravování, ale i ve speciálních úpravách, jako jsou např. redukční diety. Kupříkladu neoslazená černá káva s malým množstvím odtučněného mléka neobsahuje téměř žádné kalorie. Experti na výživu prohlašují, že káva je významným příspěvkem k celkovému dennímu příjmu tekutin. Půl litru kávy odpovídá v podstatě 4-5 šálkům, to znamená dávka do 300 mg kofeinu, což je dávka, která nepůsobí silně močopudně.

---

Otázka:

Můžete mi vysvětlit, z čeho je káva složena a jak působí na organismus?

Odpověď:

Káva kromě kofeinu obsahuje vodu, tuk, určité množství sacharidů, bílkovin, antioxidantů (polyfenoly, třísloviny, vláknina, flavonoidy, některé vitaminy) a mnohé další látky, které se během pražení mění a vznikají z nich látky nové. Kofein patří do třídy přírodních látek, kterým se říká metylxantiny. Jeho vstřebávání z trávicího systému je rychlé a u lidí dosahuje 99 % zhruba 45 minut po požití. Protože je kofein hydrofobní, může procházet všemi biologickými membránami i krevní mozkovou bariérou. Doba nejvyšší koncentrace v plazmě se pohybuje mezi 15 a 120 minutami. Kofein působí na centrální nervový systém mírně stimulačně a povzbudivě. Obsah lipidů (tuku) v zelených kávových bobech se pohybuje mezi 8-18 %. Minerální látky reprezentují okolo 4 % sušiny, většina z nich je rozpustná ve vodě, a tudíž přecházejí do šálku kávy.

---

Otázka:

Jakou roli plní v kávě polyfenoly? Jsou důležité z výživového hlediska?

Odpověď:

Polyfenoly obecně pomáhají tlumit kardiovaskulární a nádorová onemocnění, Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu - plní funkci antioxidantu. Ty přinášejí prospěch pro naše zdraví a zlepšují kvalitu našeho života prevencí nebo oddálením příchodu degenerativních chorob a onemocnění. Polyfenoly lze rozdělit na fenolové kyseliny (kyselina benzoová a její deriváty, k. galová a k. allagová), flavonoidy, stilbeny a lignany. Z výživového hlediska je důležitý relativně vysoký obsah draslíku a hořčíku.

---

Otázka:

Jsem milovnicí kávy a konzumuji ji ve větším množství. Není riziko, že si časem vypěstuji závislost?

Odpověď:

U kávy se nedá hovořit o klasické závislosti, avšak může nastat určitá podoba zvýšené tolerance k účinkům kofeinu, který stimuluje centrální nervovou soustavu a je nejrozšířenější farmakologicky účinnou látkou. Byly zkoumány důkazy o jeho povzbuzujících účincích a závislosti. Proti závislosti na kofeinu svědčí tyto skutečnosti. Je známo, že zneužívání tradičních drog, jako jsou amfetamin, kokain a nikotin, stimuluje uvolňování dopaminu v obalu mozkového centra slasti, což je hlavní struktura v mozku pro odměnu, motivaci a závislost. Kofein se užívá orálně a rozloženě v průběhu dne. Absorpce kofeinu je tedy zpomalená, což snižuje riziko vzniku závislosti. Centrální nervová soustava nemá žádnou toleranci vůči účinkům kofeinu. Tolerance vůči droze se vztahuje k získané změně citlivosti subjektu, který je opakovaně vystaven droze. Tolerance by mohla naznačovat, že dávka potřebná k dosažení požadované euforie nebo posilujícím účinkům bude růst v čase a tím bude podněcovat lidi, aby brali stále více drogy. To nebylo zjištěno u osob, které konzumují kávu nebo kofein. Většina lidí skutečně udržuje svoji spotřebu na vcelku konstantní úrovni.

---

Otázka:

Můžete přiblížit nějaké zdravotní potíže, při kterých bych měl omezit – vysadit – pití kávy?

Odpověď:

Káva by měla být vysazena pokaždé, pokud působí konzumentovi obtíže. Konzumace kávy může způsobit palpitace - to znamená bušení srdce. Konzumace velkého množství kávy může také způsobit obtíže hypertonikům - pacientům s vysokým tlakem. U některých pacientů může způsobit i pálení žáhy. V žádném případě by neměl kávu konzumovat pacient, který trpí nespavostí. Pro zdravého člověka je pití kávy - do určitého počtu šálků - neškodné. Záleží také na tom, jak je káva silná.

---

Otázka:

Jak dlouho trvá účinek kofeinu po vypití středné silné kávy?

Odpověď:

Některé studie hovoří o zvýšení bdělosti 30-45 minut po jejím požití, u jiných již ale po pouhých deseti minutách. Maximální koncentrace kofeinu v krvi se objevovala až po 45 minutách od napití, ale jen pár minut stačilo k tomu, aby hladina kofeinu v krvi dosahovala poloviny maximální hodnoty. Účinky kávy tedy vrcholí přibližně asi za hodinu poté, kdy přejde kofein do krve. Trvání účinku kofeinu se pak pohybuje mezi dvěma až třemi hodinami. Jiní znalci zase tvrdí, že káva účinkuje čtyři až pět hodin. Záleží také na stavu, ve kterém člověk kávu pije. Pokud je dehydratován, vede káva spíše k únavě, pokud je správně hydratován, dochází ke snížení únavy. Kofein je vstřebáván v průběhu 10-20 minut, jeho působení závisí i na dalších okolnostech, jako je například zdravotní stav konzumenta.

---

Otázka:

Když si do kávy přidám mléko, nepotlačuje to účinky kofeinu?

Odpověď:

Tvrzení, že přidáním mléka do kávy se potlačují účinky kofeinu, patří k nejčastějším mýtům. Mléko na účinek kofeinu totiž nemá žádný vliv. Mléko tlumí pouze účinek kofeinu na sliznici žaludku, z čehož pravděpodobně vznikl tento mýtus, kdy káva s mlékem je doporučována u onemocnění žaludku.

---

Otázka:

Říká se, že káva odvodňuje, je to pravda?

Odpověď:

I když káva má mírně diuretické (močopudné) účinky, je z výsledků odborných studií prokázáno, že přiměřená konzumace kávy (do 300 mg denně) nemá větší efekt na hladinu tekutin v těle. Konzumace jednoho šálku kávy tedy neznamená větší močopudný účinek než při konzumaci stejného množství vody. Pokud však ke kávě vypijeme sklenici vody, zvýšíme tím svůj denní příjem tekutin, jehož optimální výši odborníci vymezili cca na 1,5 až 2 litry podle teploty okolního prostředí a fyzické aktivity. Jinak je tomu ale v případě přehnané konzumace kávy, která se negativně projevuje jednak vylučováním pro zdraví prospěšných látek z těla (minerály, vápník) a také celkovým odvodněním. Při konzumaci kávy je tedy vhodné doplňovat do organismu vodu. V minulosti přitom bývalo zvykem - nejen v luxusních kavárnách či restauracích, ale zcela běžně ve všech gastronomických zařízeních - podávat ke kávě sklenici vody. Vědecké výzkumy nyní v praxi potvrzují moudrost a správnou intuici našich předků také v tomto případě. V současné době lze zaznamenat postupný návrat k této tradici.

---

Otázka:

Pomůže mi káva zvýšit tlak, když ho mám nízký?

Odpověď:

Normální krevní tlak se pohybuje kolem 120/80 mm Hg. Lidé s nízkým tlakem mají horní i spodní hodnotu o poznání nižší. O nízkém krevním tlaku (hypotenzi) mluvíme tehdy, pokud je hodnota nižší než 100/65 mm Hg. Máte-li nízký tlak a neprovázejí-li vás žádné jiné vážnější problémy, lékař vám pravděpodobně doporučí šálek kávy. Pokud však máte větší problémy, čekají vás podpůrná opatření ve formě tablet. U jednotlivců, kteří pravidelně nekonzumují kofein, může dojít k mírnému zvýšení krevního tlaku, když jsou kofeinu vystaveni, ale rychle se vyvine tolerance a krevní tlak se vrátí na výchozí hodnotu. Tyto závěry potvrzují i výsledky studií u subjektů s normálním krevním tlakem. Testy u středních konzumentů kávy ukázaly, že mírná každodenní konzumace kávy nezvyšuje krevní tlak. Kofeinové doplňky vyvolávají malé zvýšení krevního tlaku, který se po třech dnech vrací k normálu. Bylo prokázáno, že devítidenní abstinence od kofeinu neměla na krevní tlak žádný vliv.

---

Otázka:

Je vhodné pít kávu před spaním?

Odpověď:

Celá řada studií prokázala, že kofein zvyšuje čas potřebný na usnutí a snižuje délku spánku. Existují však velké individuální rozdíly v účincích kofeinu na spánek. Na příklad v jedné studii měl kofein podaný časně ráno vliv na následný spánek v noci, zatímco ve druhé studii neměl kofein konzumovaný v době uléhání ke spánku žádný negativní vliv na spánek ve stejnou noc. Možným vysvětlením těchto individuálních rozdílů je to, že habituální konzumenti kofeinu uvádějí poruchy spánku s menší pravděpodobností než občasní konzumenti kofeinu. Dalším vysvětlením může být to, že u habituálních konzumentů vzniká tolerance na vliv kofeinu na spánek a že ukončení konzumace kofeinu nemá žádné další účinky. I v případě, že konzumace kofeinu narušuje spánek, nemusí se to další den projevit ve změnách nálady a výkonnosti. Důkazů o souvislosti mezi konzumací kofeinu a spánkem je málo. Výzkum mezi 760 zdravotními sestrami ukázal, že důležitějšími determinanty spánku byl věk a rodinné faktory než konzumace kofeinu.

---

Otázka:

Opravdu káva působí jako životabudič proti únavě?

Odpověď:

Na únavu můžeme pohlížet jako na přirozený, fyziologický děj, který se u organismů vyvinul proto, aby čas námahy a zvýšeného výdeje energie byl vystřídán časem odpočinku a regenerace sil. Tím rozumíme náhradu spotřebovaných zdrojů energie a odstranění zplodin předcházející přetížené látkové přeměny. Kofein a thein, chemicky totožné látky z kávy a čaje, a theobromin z kakaových bobů, jsou látky navzájem blízké. Od dávných dob byly používány k povzbuzení tělesných a duševních sil. Doba účinku se odhaduje zhruba na 45-55 minut. Kofein prokrvuje mozek, zrychluje tepovou frekvenci a oddaluje tak únavu. Malé množství kofeinu má naopak utlumující účinek.

---

Otázka:

Může mít káva vliv na mozkové funkce?

Odpověď:

Ano. Káva ovlivňuje mozek několika způsoby. Nervové buňky spolu komunikují prostřednictvím chemických látek, které vylučují - říká se jim neurotransmitery. Ty jsou přijímány vedlejšími buňkami, ve kterých následně dochází ke změně. Některé neurotransmitery způsobují stimulaci a některé útlum. Právě kofein ovlivňuje hladinu dvou neurotransmiterů - acetylcholinu a adenosinu. Kofein má vliv na paměť, zlepšuje centrální výkonnou část, což se projevuje zlepšenou rychlostí a přesností při vykonávání úkolu s logickým zdůvodněním. Odborníci se zabývali také sémantickou pamětí a výsledky ukazují, že kofein zlepšuje rychlost vybavování sémantických informací. Zdá se, že tento účinek byl zjištěn ve většině studií ukazujících zlepšený výkon po požití kofeinu.

---

Otázka:

Kdy je účinek kofeinu největší?

Odpověď:

Kofein má často největší účinek, je-li bdělost nízká (např. časně ráno nebo při práci v noci). Výzkumy ukazují, že snížení bdělosti po požití oběda lze zabránit vypitím kávy s kofeinem. Nízké dávky kofeinu mají pozitivní vliv na náladu. Osoby, které požijí 20–200 mg kofeinu, uvádějí, že se cítí být plny energie, představivosti, efektivity, sebedůvěry, pozornosti, soustředěnosti a motivace k práci.

---

Otázka:

Trpím na žaludeční šťávy a rád bych si dopřál občas šálek kávy. Jakou byste mi doporučil? S kofeinem, bez kofeinu, nebo raději žádnou?

Odpověď:

Pokud vám konzumace kávy nedělá obtíže, můžete ji konzumovat nadále. Ideální je, pokud si dáte šálek kávy společně s jídlem. Pokud by vám konzumace kávy s kofeinem dělala obtíže, dejte přednost kávě bez kofeinu.

---

Otázka:

Jsem v pátém měsíci těhotenství a dříve jsem byla zvyklá pít kávu třikrát denně. Mám příjem omezit?

Odpověď:

Bohužel stále panují nejasnosti o bezpečné hladině příjmu kofeinu v těhotenství a různé organizace poskytují i rozdílné informace. Agentura pro potravinové standardy v Anglii doporučuje 200 mg kofeinu denně a s tím se ztotožňuje i organizace March of Dimes v USA. Avšak Americká dietetická organizace navrhuje stanovit jako bezpečný horní limit 300 mg denně, což je také v souladu s doporučením Vědeckého výboru EU pro potraviny, který uvádí, že příjem (kofeinu) do 300 mg/den je zřejmě bezpečný. Ženy se silnou nevolností v období těhotenství obvykle snižují svou spotřebu kofeinu.

---

Otázka:

Může mít pití kávy vliv na žloutnutí zubní skloviny?

Odpověď:

I když se traduje, že pití kávy negativně působí na zabarvení a kvalitu zubní skloviny a souvisí s tvorbou zubního plaku, který je jedním z faktorů vzniku zubního kazu, odborné studie to vyvracejí. Italští vědci z Anconské univerzity potvrdili další vlastnost kávy, která může blahodárně působit na lidský organismus. Při laboratorních testech narazili na látku, která zabraňuje šíření bakterií napadajících zuby a způsobujících jejich kazivost. Černá káva obsahuje kyselinu nikotinovou a trigonelin, z nichž každý pomáhá ničit streptokokové mutanty mikrobů. Vědci zjistili, že podobné antibiotické látky obsahuje rovněž čaj a brusinkový džus. Skutečnost je taková, že žloutnutí zubní skloviny je dlouhodobým procesem, který ovlivňuje mnoho faktorů.

---