Výskyt demence je relativně častý, podle některých autorů může postihovat kolem 0,5-1,5% lidí ve věku 65 let a tento počet se v každých následujících pěti letech zdvojuje. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba, která zahrnuje přes 50% všech demencí a lze předpokládat, že jí trpí nejméně 30% lidí nad 85 let. S očekávaným stárnutím populace ve vyspělých zemích světa tedy bude případů demencí přibývat, a tím budou narůstat i přímé a nepřímé náklady spojené s  léčením a péčí o tyto pacienty.

Součástí buněčné membrány neuronů je bílkovina APP (amyloidový prekurzorový protein), která se odbourává dvěma možnými cestami. Štěpení enzymem alfa-sekretázou vznikají neškodné rozpustné peptidy. Odlišný enzym, beta-sekretáza dává vznik toxickým beta-amyloidovým peptidům. Ty se pak stávají jádrem tzv. neuritických plak, které pak v součinnosti s dalšími změnami (především tvorbou tzv. neurofibrilárních klubek s obsahem tau proteinu) navozují v mozku předčasný zánik neuronů a jsou podstatou Alzheimerovy nemoci.

Klíčovým projevem počínající Alzheimerovy je ztráta paměti, kdy dochází k výraznému narušení ve schopnosti ukládat nové informace do dlouhodobé paměti. Postupně dochází k postižení dalších kognitivních funkcí, horšení je dlouhodobé, progresivní a nezvratné, postupně dochází ke ztrátě soběstačnosti.

Při podezření na Alzheimerovu nemoc je nezbytné, aby byl pacient vyšetřen neuropsychologickými testy, které potvrdí a upřesní postižení paměti a dalších kognitivních funkcí. Další vyšetření (např. CT mozku) slouží především k vyloučení jiného onemocnění, které by mohlo vyvolat podobný klinický obraz.

Standardní léčbou Alzheimerovy choroby v současné době jsou léky, ovlivňující metabolismus některých neuropřenašečů v mozku, především acetylcholinu (tzv. inhibitory acetylcholinesterázy) a glutamátu dokáží účinně tlumit některé projevy onemocnění.

Kofein je celosvětově nejužívanější psychostimulační látkou, jejíž možné pozitivní účinky na podporu mozkových funkcí byly studovány v posledních letech zejména u Parkinsonovy nemoci (epidemiologické studie naznačují, že u lidí s dlouhodobou konzumací kofeinu je nižší výskyt Parkinsonovy nemoci a pokusy na zvířatech ukázaly příznivý vliv kofeinu na hybnost a funkcí neuronů u modelů Parkinsonovy nemoci). Podobné trendy lze v poslední době sledovat i u Alzheimerovy nemoci a stárnutí. Kofein působí příznivě na paměťovou výkonnost a pravděpodobně snižuje i tvorbu beta amyloidu v mozku.

Terapeutické použití kofeinu v klinické praxi je tudíž jednou z mnoha slibných cest v boji s Alzheimerovou nemocí, proto v současné době probíhá řada klinických studií, na jejichž výsledky si ale budeme muset ještě chvíli počkat.

Test MMSE (Mini Mental State Examination), nejužívanější screeningový test, který usnadňuje rozpoznání Alzheimerovy nemoci, je volně ke stažení na http://www.poruchypameti.cz/test-mmse.html

Autor: MUDr. Robert Rusina (Neurologická klinika IPVZ /Institut postgraduálního vzdělávání/, Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou)