Konzumace kávy a dalších nápojů obsahujících kofein je spojována většinou s rizikem dehydratace z důvodu diuretického účinku kofeinu. Je tomu skutečně tak, dehydratuje káva, a pokud ano, v jakém množství.

Chemický a fyziologický základ:

Kofein je chemicky 1,3,7-trimethylxantin, patří do alkaloidů z řady methylxantinů známých mimo jiné svým stimulačním účinkem na centrální nervový systém a antioxidačním potenciálem. Je obsažen v 60 druzích rostlin, z nichž neznámější je káva, čaj a kakaové boby. V šálku kávy (150 ml) je obsaženo průměrně 85 mg kofeinu. Kofein se vstřebává rychle trávicím traktem (do 45 minut) a nejvyšší hladiny dosáhne za 15 - 120 minut po požití, jeho poločas je 2,5-4,5 hodin a prodlužuje se u starých osob a dětí. Kofein zrychluje srdeční akci, zvyšuje tedy prokrvení a tím i průtok krve glomeruly ledvin a zvyšuje tedy diurézu.

Káva a tekutinová bilance:

Neuhauser-Berthold (1) u 12 zdravých dobrovolníků zjistil, že konzumace velkého množství silné kávy (odpovídající průměrně 642 mg kofeinu) vede ke zvýšené diuréze (o 730 ml) a dehydrataci, tento efekt však nebyl při konzumaci do 300 mg kofeinu.

Grandjean zjistil u 18 zdravých mužů (2), že se hydratace neliší při konzumaci vody, a nápojů s průměrným obsahem 114 mg kofeinu nebo 253 mg kofeinu, ať už se jednalo o kávu nebo nápoje s obsahem kofeinu. Studie byla prováděna sledováním u stejných probandů v průběhu několika týdnů, kdy vždy jeden v týdnu měli tito muži standardizovanou dietu a nápoje s různým obsahem kofeinu. Byla u nich sledována kompletní bilance tekutin, hydratace pomocí hmotnosti i bioimpedance.

Temple ve svém pokusu (3) srovnával efekt kávy na diurézu, a to v klidu a v průběhu 3 hodinového cvičení (na cyklistickém trenažéru) na 60 % maximálního výkonu. Ukázalo se, že zatímco v klidu káva zvyšuje diurézu při srovnání s placebem, ale nikoliv v průběhu cvičení, kde je diuréza shodná u obou skupin.

Přestože byla káva považována za lehké diuretikum, v současné době se ukazuje na podkladě studií, že konzumace menšího množství kávy (tedy množství kofeinu pod 300 mg odpovídající 4 šálkům kávy) neovlivňuje diurézu a stav hydratace v klidu ani při cvičení, konzumace většího množství kávy nezhoršuje stav hydratace ani termoregulaci v průběhu cvičení (4). Další pěkně zpracovaný souhrnný článek (review) (5) shrnuje, že nápoje s obsahem kofeinu nezpůsobují dehydrataci a tedy je možné je připočítat do celkového denního příjmu tekutin.

Závěr:

Institut kávy si dal za úkol na podkladě literárních rešerší zhodnotit mýty, které se objevují o kávě. Jeden z těchto mýtů o tom, že káva způsobuje dehydrataci a není tedy vhodné ji pít, zvláště ne v průběhu cvičení, se ukázal jako nepravdivý.

Autor:

Doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD. (II.interní klinika Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha)

Literatura:

1. Neuhäuser-Berthold, Beine S, Verwied SC, Lührmann PM.: Coffee consumption and total body water homeostasis as measured by fluid balance and bioelectrical impedance analysis. Ann Nutr Metab. 1997;41(1):29-36

2. Grandjean AC, Reimers KJ, Bannick KE, Haven MC.: The effect of caffeinated, non-caffeinated, caloric and non-caloric beverages on hydration. J Am Coll Nutr.2000 Oct;19(5):591-600.

3. Wemple RD, Lamb DR, McKeever KH.: Caffeine vs caffeine-free sports drinks: effects on urine production at rest and during prolonged exercise. Int J Sports Med, 1997 Jan;18(1):40-6.

4. Ganio MS, Casa DJ, Armstrong LE, Maresh CM.: Evidence-based approach to lingering hydration questions. Clin Sports Med. 2007 Jan;26(1):1-16.

5. Armstrong LE, Casa DJ, Maresh CM, Ganio MS.: Caffeine, fluid-electrolyte balance, temperature regulation, and exercise-heat tolerance. Exerc Sport Sci Rev.2007 Jul;35(3):135-40.