Káva roste na stále zelených stromech nebo keřích na plantážích v Jižní a Střední Americe, Africe a Asii, přičemž na světě existuje několik desítek druhů kávovníků, které patří do rodu Coffea - čeledi mořenovitých rostlin.

Kávovníky se pěstují v různých nadmořských výškách, neboť každému druhu vyhovují poněkud odlišné klimatické podmínky. Pro všechny kávovníky je však typické, že nesnášejí teploty pod bodem mrazu, které způsobují jejich uhynutí.

Kávovník dává své první plody po dvou až čtyřech letech a rodí pak až do svých zhruba třiceti let. Barva kávovníkových plodů se v průběhu zrání mění, od původní zelené přes žlutou, na tmavočervenou, až fialovou - což je optimální barva zralosti. Než plody dozrají na červené, tzv. „kávové třešně", trvá to celých devět měsíců. Semena kávovníkových stromů či keřů se nacházejí v plodech kávovníku, což jsou peckovice s kožovitou slupkou a šťavnatou nasládlou dužinou. Ta v sobě obsahuje dvě chrupavčité pecky - každá má tvrdé semeno. Doba sklizně je závislá na zeměpisných podmínkách, například kolem rovníku se káva sklízí celý rok (Kolumbie, Uganda).

Složení plodu kávovníku

80 % vody, slupka, dužina, embryo, pergamenová slupka, stříbřitá blanka, kávové semeno.